„Na koho myslíš?“

4. may 2015 at 15:11 | Misaki |  Deník - 1. ročník

Deníčku,

Tenhle den začal opět tak, že jsme s Cherin vstaly, šly na snídani, přejedly se a pak šli opět zpět na kolej. Sedly jsme si do společenské místnosti, kde opět seděl Peter. Prohodily jsme s nim pár slov a mezi tím, čekaly až vstane Taneki. Když Taneki konečně vstal, tak si přisedl k nám. Všichni tři jsme společně čekali až začně Lektvarový klub.

Jenžéé...Cherin se těsně před začátkem klubu udělalo zle a tak si šla lehnout na pokoj. A tak jsme se do klubu vydali sami. Ptáš se asi jak probíhal klub, že? ..Nó..Hned nazačátku, jsme se zapsali na lístečka a poté dostlai od profesora plášť a odznak lektvarového klubu. ...Jinak..Lektvary mi ještě zatím nejdou..Možná proto, že jsme jich zatim moc nedělali, ale jinak to byla docela sranda. Dostali jsme za úkol udělat Bolesal, Teplolaď a Bezesný spánek. Nevím, jak moc se mi povedly, protože pan profesor to neřikal, ale jen si to zapisoval k sobě.


Po lektvarovym klubu jsme zpátky na kolej, kde jsme si chvilku povídali. Pak Taneki vstal a řekl, že jde spát. Cože? On vstává brzo a pak chodí i brzo spát? ..Achjo

No a tak jsem tam zůstala sama. Šla jsme na pokoj, kde jsem si odložila věci a tam mě taky napadlo, že nevím..jestli dokážu najít cestu k Lotroskopu. Mm..Chvilku jsem přemýšlela, kudy bych se tam tak mohla dostat a pak mě to napadlo. Vydala jsem se tedy směrem k Lotroskopu..Je pravda, že jsem párkrát zabloudila, ale teď už si cestu pamatuji! Když jsem tam došla, přemýšlela jsem, jestli mám odvahu tam vkročit. Co když tam někdo je? Co bych potom řekla? ..Ovšem, nebyla bych to já, kdyby se něco nestalo..Mezi tím, co jsem přemýšlela, tak z Lotrskopu vyšel Ben. Ano to je ten průšvihář, který šikanoval toho kluka kvůli barvě pleti. Když jsem ho spatřila, uplně jsem ztuhla. Vůbec jsem nevěděla co říct..V tu chvíli jsem si opravdu přála být neviditelná..Ale bohužel jsem nebyla a on si mě všiml. Ptal se, co tu dělám. Nemohla jsem skoro ani mluvit, ale pak ze mě tedy vypadlo, že jen procházim. To mi samozdřejmě nevěřil a řekl, že do Lotrsokopu se smí od 2. ročníku. Celou dobu jsem si ho jen prohlížela a vzhlížela k němu..Takže, ani nevím jestli řikal něco dalšího. Cejtila jsem uvnitř opravdu divný pocit..Co to je?..Proč jsem ztuhla a nemohla ani mluvit?..Pak zmizel a já tam dalších pár sekund furt ztuhle stála a vybavovala si tu jeho dokonalou tvář..On se ale vrátil a objevil se přímo u mě! Koukla jsem znovu na něj a on jen řekl, že když mě tu ale nikdo neuvidí, tak že je to jedno. Dokázala jsem mu na to jen kývnout..Rozloučil se se mnou a odešel.

Vrátila jsem se zpět do společenské místnosti, kde seděl Peter. Pozdravili jsme se a já si sedla k němu. Celou tu dobu jsem přemýšlela jen nad Benem. Vůbec jsme nevnímala co Peter řikal..Až když se mě zeptal, na co tak myslím..a jestli náhodou nemyslím na nějakého kluka. Kývla jsem mu na to a řekla, že mu to pak vysvětlím....
Po chvilce přišel do Společenský i Ben a Lilith..Sedli si k nám..A já zas měla ten divný pocit..Snažila jsem se na něj nekoukat, aby jsem nebyla podezdřelá..Ben s Peterem se trochu dohadovali, protože se moc nemusí..A pak Ben vstal a řekl Peterovi: "Dobrou" ..Zarazilo mě to a v duchu jsem si řikala, že bych taky chtěla, aby mi popřál dobrou noc..
Ovšem..Ben se otočil a při cestě do pokoje řekl, ať Peter chcípne..Opravdu se nemaj rádi. A já teď mám říct Peterovi, že na něj myslím?..

Přišla ta chvíle..A Peter mě odtáhl k sobě do pokoje, kde se mě znovu zeptal, na koho jsem myslela. Řekla jsem mu, že na Bena..Asi ho to dost zarazilo. Řekl mi, že mi v tom bránit nebude, ale že jestli mi Ben něco udělá, tak to nenechá jen tak..Odkývla jsem mu to a pak šla konečně spát...


Love is blind.

2.5.2015
 

Přenocování

2. may 2015 at 13:54 | Misaki |  Deník - 1. ročník

Deníčku,

Včerejší den začal tak, že jsme s Cher opět vstaly pozdě. Hehe...Nestihly jsme snídani a tak jsme šly jen do Společenské místnosti. Seděl tam Peter a po chvilce dorazil i Taneki. Chvilku jsme si jen povídali, ale jelikož jsme měli hlad, tak nám Peter nabídl, že nám ukáže kuchyň. Tak jsme tam šli...Bylo tam dost jídla a tak jsme hned začli jíst. Peter tam mezi tím kouzlil různé a kouzla my ho sledovali. Chvilku jsme tam jen tak seděli, povídali si a pak už byl čas jít na hodinu. (^_^)

Dorazili jsme k učebně Astronomie, kde už čekali ostatní prváci. Čekali jsme dlouho..ale profesor nikde..Prý tu nejspíš nebyl a tak jsme se všichni rozdělili a šli pryč. Jelikož jsme se nudili, tak jsme se já, Cher, Taneki a Ryan rozhodli něco podniknout. No..a nebyl by to Ryan, kdyby nepřišel s nějakým rebelským nápadem. Napadlo ho, že by jsme mohli jít otravovat Buclatou dámu. Samozdřejmě jsme se toho chytli a šli tam. Píchali jsme do ní hůlkama, různě na ní ťukali..povídali si ní..Když v tom dorazily nějaká dvě Nebelvírské prvačky. Asi chtěly jít na kolej, ale jelikož jsme jim bránili v cestě, tak tam jít nemohly. Vyptávaly se co tu děláme..No a Ryan si začal vymýšlet, že tam nesměj jít..že je tam nějaký jedovatý kouř..Všichni jsme se toho chytli a začli jsme to hrát s ním..Ty dvě holky nakonec odešly. Bojí se nás!!

Po provokování Buclaté dámy, jsme šli do Společenské místnosti, kde jsme opět seděli a povídali si. Taneki pak někam odběhl a vrátil se se slovy, že je otevřená knihovna. Šla jsem tam s ním a udělali jsme si průkazky do knihovny. Společně jsme procházeli knihovnu, pročítali si knížky a u toho si tiše povídali..Dost mě to bavilo..Bylo to takové..příjemné uvolnění..(^_~)

Po knihovně jsem šla na večeři. Mimochodem..byla výborná večeře..Mňam..Po večeři jsem šla opět do Společenské místnosti, kde seděla Cher. Sedla jsem si k ní, povídali jsme si a pak přišel Rick a zeptal se, jestli půjde tedy Cher s nim. O ničem jsem nevěděla, takže jsem na ně jen tupě zírala. Cher mi řekla ať počkám a šla s ním. Nelíbí se mi když máš Cher nějaký tajnosti...Šla jsem znuděně na pokoj, kde jsem jen seděla na posteli a civěla na nezáživnou zeď. Hrooznáá zábava...

Po nějaké době přišla Cher, šly jsme spolu do Společenské místnosti, kde seděl Rick, Darius a Peter. Nebyl by to Darius a Peter, kdyby se nezačli zas provokovat..Různě po sobě kouzlili a Darius pak začal Petera zmrazovat. Různě jsme ho provokovali tím, že jsme ho tahali za uši, mačkali mu tváře a podobně. Po chvilce přišla i Sally a přidala se k nám, když v tu chvíli napadlo Cherin, že mu oholíme vousy...Sally řekla, že to udělá a tak jí Darius pujčil břitvu. Myslela jsem si, že to neudělá..Ale ona to fakt udělala..Peter byl pak dost naštvaný a my před nim zdrhali. Jo..tohle už bylo moc..A tak jsme se já, Rick a Cher Peterovi omluvili..

Když už bylo po večerce, tak nás Peter vzal sebou do tajné místnosti..Tam jsme si sedli na polštáře a povídali si. Rick dokonce pozval Cher na rande..Pche, je mladší a bude mít kluka dřív jak já? ..Hehe..Né..Přeju jí to..Tak uvidíme co z toho nahonec vyleze..Heh. Jelikož se nám nechtělo jít zpátky, tak jsme se rozhodli přenocovat tam. Všichni jsme rychle usli, protože to byl pro nás všechny dost náročný den..(-.-)zzzzz



1.5.2015 ^^

Snář - Květen 2015

1. may 2015 at 18:05 | Misaki |  Snář
17.5.2015
Zdálo se mi, že jsem azkabanský vězeň.

16.5.2015
Žadný sen si nepamatuji.

15.5.2015
Nic se mi nezdálo.

14.5.2015
Zdálo se mi, že mi někdo nalepil na stěnu sprosté obrázky a začaroval je kouzlem trvalého přilnutí.

13.5.2015
Zdálo se mi, že jsem hostinská v Děravém kotli.

12.5.2015
Nic se mi nezdálo.

11.5.2015
Zdálo se mi, že jsem polila dýňovým džusem Albuse Brumbála a ten mi dal čokoládovou žabku.

10.5.2015
Zdálo se mi, že neumím chodit, protože mi amputovali obě nohy.

9.5.2015
Zdálo se mi, že jsem chodila do jiné kouzelnické školy.

8.5.2015
Zdálo se mi, že jsem řezník.

7.5.2015
Nic se mi nezdálo.

6.5.2015
Nic se mi nezdálo.

5.5.2015
Zdálo se mi, že zemřel můj nejméně oblíbený profesor.

4.5.2015
Zdálo se mi, že jsem snědla otrávené jablko.

3.5.2015
Nic se mi nezdálo.

2.5.2015
Zdálo se mi, že jsem měla v posteli hada.

1.5.2015
Žádný sen si nepamatuji.
 


I z hádavého dne se může stát jeden z nejlepších dnů..

1. may 2015 at 12:03 | Misaki |  Deník - 1. ročník
Deníčku,

Konečně máme víc kamarádů z koleje!! Dobře, tak já ti to tu vysvětlím. Den začal tak, že jsme se s Cher probudily až k obědu. No..Hehe, krásně se spalo no. Tak k věci..Rychle jsme utíkaly na oběd, kde jsme se pořádně najedly. Byly jsme docela přecpané a tak jsme si šly ještě lehnout na pokoj, protože hodina nám začínala až pozdějc. Chvilku jsme jen tak odpočívaly a povídaly si. Když byl už čas, tak jsme se vydaly na hodinu lektvarů. Moc jsem se na ní těšila, protože minule jsem na ní nemohla přijít, takže tohle byla pro mě první hodina. *(^O^)*

Na hodině lektvarů jsme dostali za úkol udělat čaj. Zdálo se to být jednoduché, ale nějakou práci mi to také dalo. Kupodivu se mi to povedlo na poprvé a, když jsem odnesla vzorek profesorce, tak jsme získala 3 body!! Stihla jsem dokonce zkusit i Bolesal, za který jsem dostala jeden bod. Aspoň něco! (*O*)

Po hodině jsme šli na kolej, mezi tím co Taneki šel už spát. Sedly jsme si do Společenské místosti, kde už seděl Darius a u schodů postávala Vivienne. Po chvilce mlčení dorazil i Ben. Hned jak přišel, tak Darius zbystřil aa začla mezi nimi nějaká hádka. Ben prý totiž šikanoval nějakého studenta..kvůli..no..barvě pleti. Nevím, jak to bylo...Každopádně to Dariuse dost naštvalo. Darius pak na Bena seslal nějaký kouzlo, po kterém Ben spadl a nemohl vstát. Dost nás to s Cher vyděsilo..a celou dobu jsme na něj civěly a chtěly mu nějak pomoct..I když víme, že by si pomoct nenechal..
Byly jsme z toho dost skleslé..A Darius si potom k nám přisedl a přičaroval nad náma svítícího ježka. Bylo to fakt milý a s Cherin nám to hned zvedlo náladu. Moc mu za to děkuju. (*-*)

Když se to tam konečně aspoň trochu uklidnilo, tak přišel nějaký nový kluk. My s Cherin ho neznaly, ale Darius nám pak řekl, že je to Rayne. Kluk, který je v partě s Benem, takže prý taky průšvihář..On pak odešel a začli přicházet další lidi. Nakonec jsme tam byli já, Cherin, Darius, Peter, Sally, Vivienne, Ben a Rayne, který pak znovu přišel a přisedl si k nám. Darius a Peter tam začli dělat blbosti..honit se..a podobně.. I Rayne a Ben byli pak taky docela v pohodě, jen asi s nikym moc nevychází. No nevím... Ke konci přišel i Ryan, kterej chudák přišel skoro o všechnu srandu. Heh...

Celej večer nakonec dopadl fantasticky a my s Cher usínaly s velmi dobrou náladou.


29.4.2015 ^^

Rodokmen

29. april 2015 at 17:26 | Misaki |  Rodokmen

První den v Bradavicích!

21. april 2015 at 22:40 | Misaki |  Deník - 1. ročník
Deníčku,

Konečně jsme přijeli do Bradavic. Ta cesta vlakem byla docela únavná, ale zpestřila nám jí aspoň cukrářka se svými sladkostmi. No..První dojmy z Bradavic? Samozdřejmě halda lidí, trochu zmatek a velký hluk. Když jsme se konečně dostali do budovy, stáli tam dva profesoři, kteří nás seřadili do dvou řad a postupně nás posílali do Velké síně na rozřazení do kolejí. Z jednoho profesora šel fakt dost velký strach...

Po docela dlouhém čekání jsme se konečně dostali na řadu. Já, Cherin i Taneki jsme se dostali do Zmijozelu! Měli jsme všichni tři šílenou radost. Ale nic netrvá věčně. Ještě než jsme vůbec usedli ke zmijozelskému stolu, tak jsme si všimli jak na nás pár studentů blbě kouká a má narážky na to, že jsme asiati. Hodně rychle nám to zkazilo radost a tak jsme si jen sedli a tiše jedli. Vypadá to, že Zmijozel nemá rád asiaty, teda aspoň někteří jedinci, kteří nás nazvali Yakuzou a podobnými názvy. Hmmm.

Mezi tím co jsme byli zaskočeni reakcí našich spolužáků, jsme si ani nevšimli, že už šli všichni na koleje. Zůstali jsme tam sedět jen my 3 a pár dalších zmijozelských prváků. Chvilku jsme jen čekali, jestli pro nás někdo přijde, ale nikdo nikde. A tak jsme se šli zeptat profesorů. Naštěstí jsme narazili na hodnou profesorku, která nás společně s nějakým profesorem doprovodila ke koleji.

A tady to všechno začlo....
Po přiřazení pokojů jsme se šli trochu porozhlédnout po koleji. Moc daleko jsme nedošli, protože nám Taneki začal představovat kluky, kteří jsou s nim na pokoji. Jmenovali se Rodney a Ryan. Po chvilce tam přišla i Rodneyho kamarádka Vivienne. Tyhle byli ti, kteří s námi zůstali po hostině ve Velké síní. No chvilku jsme si tam jen tak spokojeně povídali a vyměňovali si první dojmy, když v tom..K nám přišla partička starších studentů. Začli mít rasistické připomínky a to se mi vůbec nelíbilo. Nemám ráda, když mě někdo odsoudí bez toho, aby mě znal. Začli se chovat, jako kdyby jim to tam všechno patřilo a my byli jen nějaký odpad. Díky těm rasistickým narážkám jsem se nemohla udržet a začla být taky drzá. Jo já vím, asi bych si neměla dovolovat na starší studenty, ale prostě mi to už nervama ujelo. Začli na nás používat kouzla a já už toho měla fakt dost. Překvapivě se nás po nějaké době nějaký starší kluk zastal a ta jejich partička odešla.

Po týhle dlouhý hádce jsme šly s Cherin na pokoji. Chvilku jsme si jen tak povídali a já pak začla potřebovat na záchod. Ovšem jsem si uvědomila, že kvůli té zdlouhavé hádce jsme ani nenašli koupelny. Šly jsme je tedy hledat. Po cestě jsme narazily na staršího studenta. Docela jsme se bály, že nás pošle spát, ale překvapivě se nabídl, že nás k toaletám dovede a dokonce nám tam i pomocí kouzla rozvítil. Byly jsme rády, že je na nás konečně někdo trochu milejší..
Ovšem světlo nebylo všude a tak jsme cestou zpátky z koupelen začaly bloudit po chodbách. V to jsme narazily na dalšího kluka, který si s námi začal povídat. Jmenoval se Peter Gholts. Byl příjemnej a milej. Opravdu nám oběma zvedl náladu. Když jsme teda konečně našly pokoje, hned jsme si lehly a beze slov usly.

20.4.2015

Snář - Duben 2015

9. april 2015 at 19:04 | Misaki |  Snář
30.4.2015
Nic se mi nezdálo.

29.4.2015
Nic se mi nezdálo.

28.4.2015
Nic se mi nezdálo.

27.4.2015
Žádný sen si nepamatuji.

26.4.2015
Zdálo se mi, že lektvary jsou můj nejoblíbenější předmět.

25.4.2015
Žádný sen si nepamatuji.

24.4.2015
Žádný sen si nepamatuji.

23.4.2015
Nic se mi nezdálo.


22.4.2015
Nic se mi nezdálo.


21.4.2015
Nic se mi nezdálo.

20.4.2015
Žadný sen si nepamatuji.


19.4.2015
Nic se mi nezdálo.

18.4.2015
Zdálo se mi, že se topím.

17.4.2015
Nic se mi nezdálo.

16.4.2015
Žádný sen si nepamatuji.

15.4.2015
Nic se mi nezdálo.

14.4.2015
Zdálo se mi, že jsem lítala na koštěti nad bradavickým jezerem.

13.4.2015
Nic se mi nezdálo.

12.4.2015
Nic se mi nezdálo.

11.4.2015
Zdálo se mi, že mi z hůlky začaly létat fialové stuhy.

10.4.2015
Zase si žádný sen nepamatuji.

9.4.2015
Nic se mi nezdálo.

8.4.2015
Žádný sen si nepamatuji.

7.4.2015
Žádný sen si nepamatuji.

První den v Děravém kotli

8. april 2015 at 15:48 | Misaki |  Deník - 1. ročník
Deníčku,

Je to tu! Byla jsem přijata na Školu čar a kouzel v Bradavicích! Jeden z mých snů se mi konečně splnil. A to nejlepší je, že přijali i mojí sestru Cherin. Máme se sestrou šílenou radost. I můj otec je z toho velmi nadšený. Všichni jsme to společně oslavili a nezbylo už nic jiného, než se konečně vydat do Děravého kotle. (._.)

Po dlouhé cestě z našeho domu, jsme tam se sestrou konečně dorazily.
A první dojmy? Moc lidí a velký hluk. Hmmm.

Jen co jsme s Cherin dorazily před vchod, tak k nám došla partička starších studentů a začali se vyptávat, co potřebujeme. Asi chtěli být slušní a, nebo se jen vytáhnout před novými prváky. Toť otázka. Moc jsme se Cherin neodpovídaly a šly kousek stranou, protože jsme ještě chtěly počkat na Tanekiho, našeho bratrance. Samozdřejmě se jako vždy opozdil. (>_<)

Mezi tím čekáním na Tanekiho k nám přišel nějaký kluk. Ptal se, jestli chceme jít do Kotle. I přesto, že jsme věděly kudy tam jít, tak jsme mu na to kývly a šly za ním. Než jsem se stačila rozkoukat, přiběhla ke mně nějaká dívka a ptala se, jestli si něco nechci koupit. Ukazovala mi různé věci, ale já nakonec řekla, že nic nechci. Chvilku jsem si s ní povídala, dala mi pár rád. Po té co odešla, konečně dorazil Taneki. Chvilku jsme s ním jen tak seděli a povídali si, ale pak k nám přišla zase nějaká dívka, Susan se jmenovala. Vyprávěla nám tak různě o všem, co jí napadlo. Po nějaké době mě to tedy už začalo nudit, ale nechtěla jsem být nezdvořilá. Když jsme se tedy konečně rozdělili od té nudné Susan a šli do Kotle, nestačili jsme si ani sednout a ona už byla zase u nás. Tentokrát i s nějakým klukem, Davidem. Ptali se, jestli s nima nechceme jít na hřiště. Moc se nám nechtělo, ale nakonec jsme šli. Chvilku jsme tam seděli a povídali si o různých věcech.
Když už opravdu nebylo o čem mluvit, tak jsme se vrátili do Kotle, kde jsme čekali, až se objeví brigádnice. Chtěli jsme si totiž říct o pokoj. Když konečně dorazila a odvedla nás k pokoji, zjistili jsme, že budeme na pokoji s nějakou holkou. Moc se mi ta holka nelíbila, ne jenom, že neuměla ani pozdravit, ale spíš to vypadalo, jak když dělá, že nás nevidí. No co, přece jenom to nebude náš pokoj na věčnost. (=_=)

Hned jak jsme se s Cherin dostaly do pokoje, tak jsme se natáhly na postel. Bolely nás šíleně nohy a byly jsme už docela unavené. Nějakou dobu jsme si s Cherin ještě povídaly, ale netrvalo dlouho a usnuly jsme. (^o^)



06.04.2015

Životopis

1. april 2015 at 15:03 | Misaki |  Životopis

Životopis

  • Jméno: Tamia Misaki
  • Datum narození: 18.1.1987
  • Bydliště:
  • Hrabství Kerry, Ireland
  • Miyazaki, Japan
  • Přezdívky: Tami, Mia, Ami, Tam
Popis
  • Váha: 38kg
  • Výška: 155cm
  • Barva očí: tmavě hnědá
  • Barva vlasů: černá
  • Barva kůže: bledá
  • Co má ráda: svou sestru, kočky, jídlo (melouny, sýry), nakupování, móda, hudba, tanec, čtení mangy, jazyky, svou sestru, čokoládu
  • Co nemá ráda: pavouky, špínu, hmyz, krysy
  • Oblíbená barva: černá, bílá, zelená, šedá, stříbrná, červená, modrá, růžová
  • Kolej v Bradavicích: Zmijozel

Where to go next